ਬੰਨੑਿ ਉਠਾਈ ਪੋਟਲੀ ਕਿਥੈ ਵੰਞਾ ਘਤਿ ॥੨॥
बंन्हि उठाई पोटली किथै वंञा घति ॥२॥
Banėh utʰaa▫ee potlee kiṫʰæ vañaa gʰaṫ. ||2||
I am so accustomed to walking in the ways of the world. I have tied and picked up the bundle; where can I go to throw it away? ||2||
|
ਕਿਝੁ ਨ ਬੁਝੈ ਕਿਝੁ ਨ ਸੁਝੈ ਦੁਨੀਆ ਗੁਝੀ ਭਾਹਿ ॥
किझु न बुझै किझु न सुझै दुनीआ गुझी भाहि ॥
Kijʰ na bujʰæ kijʰ na sujʰæ ḋunee▫aa gujʰee bʰaahi.
I know nothing; I understand nothing. The world is a smoldering fire.
|
ਸਾਂਈਂ ਮੇਰੈ ਚੰਗਾ ਕੀਤਾ ਨਾਹੀ ਤ ਹੰ ਭੀ ਦਝਾਂ ਆਹਿ ॥੩॥
सांईं मेरै चंगा कीता नाही त हं भी दझां आहि ॥३॥
Saa▫eeⁿ méræ changa keeṫaa naahee ṫa haⁿ bʰee ḋajʰaaⁿ aahi. ||3||
My Lord did well to warn me about it; otherwise, I would have been burnt as well. ||3||
|
ਫਰੀਦਾ ਜੇ ਜਾਣਾ ਤਿਲ ਥੋੜੜੇ ਸੰਮਲਿ ਬੁਕੁ ਭਰੀ ॥
फरीदा जे जाणा तिल थोड़ड़े संमलि बुकु भरी ॥
Fareeḋaa jé jaaṇaa ṫil ṫʰoṛ▫ṛé sammal buk bʰaree.
Farid, if I had known that I had so few sesame seeds, I would have been more careful with them in my hands.
|
ਜੇ ਜਾਣਾ ਸਹੁ ਨੰਢੜਾ ਤਾਂ ਥੋੜਾ ਮਾਣੁ ਕਰੀ ॥੪॥
जे जाणा सहु नंढड़ा तां थोड़ा माणु करी ॥४॥
Jé jaaṇaa saho nandʰ▫ṛaa ṫaaⁿ ṫʰoṛaa maaṇ karee. ||4||
If I had known that my Husband Lord was so young and innocent, I would not have been so arrogant. ||4||
|
ਜੇ ਜਾਣਾ ਲੜੁ ਛਿਜਣਾ ਪੀਡੀ ਪਾਈਂ ਗੰਢਿ ॥
जे जाणा लड़ु छिजणा पीडी पाईं गंढि ॥
Jé jaaṇaa laṛ chʰijṇaa peedee paa▫eeⁿ gandʰ.
If I had known that my robe would come loose, I would have tied a tighter knot.
|
ਤੈ ਜੇਵਡੁ ਮੈ ਨਾਹਿ ਕੋ ਸਭੁ ਜਗੁ ਡਿਠਾ ਹੰਢਿ ॥੫॥
तै जेवडु मै नाहि को सभु जगु डिठा हंढि ॥५॥
Ṫæ jévad mæ naahi ko sabʰ jag ditʰaa handʰ. ||5||
I have found none as great as You, Lord; I have looked and searched throughout the world. ||5||
|
ਫਰੀਦਾ ਜੇ ਤੂ ਅਕਲਿ ਲਤੀਫੁ ਕਾਲੇ ਲਿਖੁ ਨ ਲੇਖ ॥
फरीदा जे तू अकलि लतीफु काले लिखु न लेख ॥
Fareeḋaa jé ṫoo akal laṫeef kaalé likʰ na lékʰ.
Farid, if you have a keen understanding, then do not write black marks against anyone else.
|
ਆਪਨੜੇ ਗਿਰੀਵਾਨ ਮਹਿ ਸਿਰੁ ਨੀਵਾਂ ਕਰਿ ਦੇਖੁ ॥੬॥
आपनड़े गिरीवान महि सिरु नींवां करि देखु ॥६॥
Aapnaṛé gireevaan mėh sir neeⁿvaaⁿ kar ḋékʰ. ||6||
Look underneath your own collar instead. ||6||
|
ਫਰੀਦਾ ਜੋ ਤੈ ਮਾਰਨਿ ਮੁਕੀਆਂ ਤਿਨੑਾ ਨ ਮਾਰੇ ਘੁੰਮਿ ॥
फरीदा जो तै मारनि मुकीआं तिन्हा न मारे घुंमि ॥
Fareeḋaa jo ṫæ maaran mukee▫aaⁿ ṫinĥaa na maaré gʰumm.
Farid, do not turn around and strike those who strike you with their fists.
|
ਆਪਨੜੈ ਘਰਿ ਜਾਈਐ ਪੈਰ ਤਿਨੑਾ ਦੇ ਚੁੰਮਿ ॥੭॥
आपनड़ै घरि जाईऐ पैर तिन्हा दे चुंमि ॥७॥
Aapnaṛæ gʰar jaa▫ee▫æ pær ṫinĥaa ḋé chumm. ||7||
Kiss their feet, and return to your own home. ||7||
|
ਫਰੀਦਾ ਜਾਂ ਤਉ ਖਟਣ ਵੇਲ ਤਾਂ ਤੂ ਰਤਾ ਦੁਨੀ ਸਿਉ ॥
फरीदा जां तउ खटण वेल तां तू रता दुनी सिउ ॥
Fareeḋaa jaaⁿ ṫa▫o kʰataṇ vél ṫaaⁿ ṫoo raṫaa ḋunee si▫o.
Farid, when there was time for you to earn good karma, you were in love with the world instead.
|
ਮਰਗ ਸਵਾਈ ਨੀਹਿ ਜਾਂ ਭਰਿਆ ਤਾਂ ਲਦਿਆ ॥੮॥
मरग सवाई नीहि जां भरिआ तां लदिआ ॥८॥
Marag savaa▫ee neehi jaaⁿ bʰari▫aa ṫaaⁿ laḋi▫aa. ||8||
Now, death has a strong foothold; when the load is full, it is taken away. ||8||
|
ਦੇਖੁ ਫਰੀਦਾ ਜੁ ਥੀਆ ਦਾੜੀ ਹੋਈ ਭੂਰ ॥
देखु फरीदा जु थीआ दाड़ी होई भूर ॥
Ḋékʰ Fareeḋaa jo ṫʰee▫aa ḋaaṛee ho▫ee bʰoor.
See, Farid, what has happened: your beard has become gray.
|
ਅਗਹੁ ਨੇੜਾ ਆਇਆ ਪਿਛਾ ਰਹਿਆ ਦੂਰਿ ॥੯॥
अगहु नेड़ा आइआ पिछा रहिआ दूरि ॥९॥
Agahu néṛaa aa▫i▫aa pichʰaa rahi▫aa ḋoor. ||9||
That which is coming is near, and the past is left far behind. ||9||
|
ਦੇਖੁ ਫਰੀਦਾ ਜਿ ਥੀਆ ਸਕਰ ਹੋਈ ਵਿਸੁ ॥
देखु फरीदा जि थीआ सकर होई विसु ॥
Ḋékʰ Fareeḋaa jė ṫʰee▫aa sakar ho▫ee vis.
See, Farid, what has happened: sugar has become poison.
|
ਸਾਂਈ ਬਾਝਹੁ ਆਪਣੇ ਵੇਦਣ ਕਹੀਐ ਕਿਸੁ ॥੧੦॥
सांई बाझहु आपणे वेदण कहीऐ किसु ॥१०॥
Saaⁿ▫ee baajʰahu aapṇé véḋaṇ kahee▫æ kis. ||10||
Without my Lord, who can I tell of my sorrow? ||10||
|
ਫਰੀਦਾ ਅਖੀ ਦੇਖਿ ਪਤੀਣੀਆਂ ਸੁਣਿ ਸੁਣਿ ਰੀਣੇ ਕੰਨ ॥
फरीदा अखी देखि पतीणीआं सुणि सुणि रीणे कंन ॥
Fareeḋaa akʰee ḋékʰ paṫeeṇee▫aaⁿ suṇ suṇ reeṇé kann.
Farid, my eyes have become weak, and my ears have become hard of hearing.
|
ਸਾਖ ਪਕੰਦੀ ਆਈਆ ਹੋਰ ਕਰੇਂਦੀ ਵੰਨ ॥੧੧॥
साख पकंदी आईआ होर करेंदी वंन ॥११॥
Saakʰ pakanḋee aa▫ee▫aa hor karéⁿḋee vann. ||11||
The body’s crop has become ripe and turned color. ||11||
|
ਫਰੀਦਾ ਕਾਲੀ ਜਿਨੀ ਨ ਰਾਵਿਆ ਧਉਲੀ ਰਾਵੈ ਕੋਇ ॥
फरीदा कालीं जिनी न राविआ धउली रावै कोइ ॥
Fareeḋaa kaaleeⁿ jinee na raavi▫aa ḋʰa▫ulee raavæ ko▫é.
Farid, those who did not enjoy their Spouse when their hair was black - hardly any of them enjoy Him when their hair turns gray.
|
ਕਰਿ ਸਾਂਈ ਸਿਉ ਪਿਰਹੜੀ ਰੰਗੁ ਨਵੇਲਾ ਹੋਇ ॥੧੨॥
करि सांई सिउ पिरहड़ी रंगु नवेला होइ ॥१२॥
Kar saaⁿ▫ee si▫o pir▫haṛee rang navélaa ho▫é. ||12||
So, be in love with the Lord, so that your color may ever be new. ||12||
|
ਮਃ ੩ ॥
मः ३ ॥
Mėhlaa 3.
Third Mehl:
|
ਫਰੀਦਾ ਕਾਲੀ ਧਉਲੀ ਸਾਹਿਬੁ ਸਦਾ ਹੈ ਜੇ ਕੋ ਚਿਤਿ ਕਰੇ ॥
फरीदा काली धउली साहिबु सदा है जे को चिति करे ॥
Fareeḋaa kaalee ḋʰa▫ulee saahib saḋaa hæ jé ko chiṫ karé.
Farid, whether one’s hair is black or gray, our Lord and Master is always here if one remembers Him.
|
ਆਪਣਾ ਲਾਇਆ ਪਿਰਮੁ ਨ ਲਗਈ ਜੇ ਲੋਚੈ ਸਭੁ ਕੋਇ ॥
आपणा लाइआ पिरमु न लगई जे लोचै सभु कोइ ॥
Aapṇaa laa▫i▫aa piram na lag▫ee jé lochæ sabʰ ko▫é.
This loving devotion to the Lord does not come by one’s own efforts, even though all may long for it.
|
ਏਹੁ ਪਿਰਮੁ ਪਿਆਲਾ ਖਸਮ ਕਾ ਜੈ ਭਾਵੈ ਤੈ ਦੇਇ ॥੧੩॥
एहु पिरमु पिआला खसम का जै भावै तै देइ ॥१३॥
Éhu piram pi▫aalaa kʰasam kaa jæ bʰaavæ ṫæ ḋé▫é. ||13||
This cup of loving devotion belongs to our Lord and Master; He gives it to whomever He likes. ||13||
|
ਫਰੀਦਾ ਜਿਨੑ ਲੋਇਣ ਜਗੁ ਮੋਹਿਆ ਸੇ ਲੋਇਣ ਮੈ ਡਿਠੁ ॥
फरीदा जिन्ह लोइण जगु मोहिआ से लोइण मै डिठु ॥
Fareeḋaa jinĥ lo▫iṇ jag mohi▫aa sé lo▫iṇ mæ ditʰ.
Farid, those eyes which have enticed the world - I have seen those eyes.
|
ਕਜਲ ਰੇਖ ਨ ਸਹਦਿਆ ਸੇ ਪੰਖੀ ਸੂਇ ਬਹਿਠੁ ॥੧੪॥
कजल रेख न सहदिआ से पंखी सूइ बहिठु ॥१४॥
Kajal rékʰ na sėhḋi▫aa sé pankʰee soo▫é bahitʰ. ||14||
Once, they could not endure even a bit of mascara; now, the birds hatch their young in them! ||14||
|
ਫਰੀਦਾ ਕੂਕੇਦਿਆ ਚਾਂਗੇਦਿਆ ਮਤੀ ਦੇਦਿਆ ਨਿਤ ॥
फरीदा कूकेदिआ चांगेदिआ मती देदिआ नित ॥
Fareeḋaa kookéḋi▫aa chaaⁿgéḋi▫aa maṫee ḋéḋi▫aa niṫ.
Farid, they shouted and yelled, and constantly gave good advice.
|
ਜੋ ਸੈਤਾਨਿ ਵੰਞਾਇਆ ਸੇ ਕਿਤ ਫੇਰਹਿ ਚਿਤ ॥੧੫॥
जो सैतानि वंञाइआ से कित फेरहि चित ॥१५॥
Jo sæṫaan vañaa▫i▫aa sé kiṫ férėh chiṫ. ||15||
But those whom the devil has spoiled - how can they turn their consciousness towards God? ||15||
|
ਫਰੀਦਾ ਥੀਉ ਪਵਾਹੀ ਦਭੁ ॥
फरीदा थीउ पवाही दभु ॥
Fareeḋaa ṫʰee▫o pavaahee ḋabʰ.
Farid, become the grass on the path,
|
ਜੇ ਸਾਂਈ ਲੋੜਹਿ ਸਭੁ ॥
जे सांई लोड़हि सभु ॥
Jé saaⁿ▫ee loṛėh sabʰ.
if you long for the Lord of all.
|
ਇਕੁ ਛਿਜਹਿ ਬਿਆ ਲਤਾੜੀਅਹਿ ॥
इकु छिजहि बिआ लताड़ीअहि ॥
Ik chʰijėh bi▫aa laṫaaṛee▫ah.
One will cut you down, and another will trample you underfoot;
|
ਤਾਂ ਸਾਈ ਦੈ ਦਰਿ ਵਾੜੀਅਹਿ ॥੧੬॥
तां साई दै दरि वाड़ीअहि ॥१६॥
Ṫaaⁿ saa▫ee ḋæ ḋar vaaṛee▫ah. ||16||
then, you shall enter the Court of the Lord. ||16||
|
ਫਰੀਦਾ ਖਾਕੁ ਨ ਨਿੰਦੀਐ ਖਾਕੂ ਜੇਡੁ ਨ ਕੋਇ ॥
फरीदा खाकु न निंदीऐ खाकू जेडु न कोइ ॥
Fareeḋaa kʰaak na ninḋee▫æ kʰaakoo jéd na ko▫é.
Farid, do not slander the dust; nothing is as great as dust.
|
ਜੀਵਦਿਆ ਪੈਰਾ ਤਲੈ ਮੁਇਆ ਉਪਰਿ ਹੋਇ ॥੧੭॥
जीवदिआ पैरा तलै मुइआ उपरि होइ ॥१७॥
Jeevḋi▫aa pæraa ṫalæ mu▫i▫aa upar ho▫é. ||17||
When we are alive, it is under our feet, and when we are dead, it is above us. ||17||
|
ਫਰੀਦਾ ਜਾ ਲਬੁ ਤਾ ਨੇਹੁ ਕਿਆ ਲਬੁ ਤ ਕੂੜਾ ਨੇਹੁ ॥
फरीदा जा लबु ता नेहु किआ लबु त कूड़ा नेहु ॥
Fareeḋaa jaa lab ṫaa néhu ki▫aa lab ṫa kooṛaa néhu.
Farid, when there is greed, what love can there be? When there is greed, love is false.
|
ਕਿਚਰੁ ਝਤਿ ਲਘਾਈਐ ਛਪਰਿ ਤੁਟੈ ਮੇਹੁ ॥੧੮॥
किचरु झति लघाईऐ छपरि तुटै मेहु ॥१८॥
Kichar jʰaṫ lagʰaa▫ee▫æ chʰapar ṫutæ méhu. ||18||
How long can one remain in a thatched hut which leaks when it rains? ||18||
|
ਫਰੀਦਾ ਜੰਗਲੁ ਜੰਗਲੁ ਕਿਆ ਭਵਹਿ ਵਣਿ ਕੰਡਾ ਮੋੜੇਹਿ ॥
फरीदा जंगलु जंगलु किआ भवहि वणि कंडा मोड़ेहि ॥
Fareeḋaa jangal jangal ki▫aa bʰavėh vaṇ kandaa moṛéhi.
Farid, why do you wander from jungle to jungle, crashing through the thorny trees?
|
ਵਸੀ ਰਬੁ ਹਿਆਲੀਐ ਜੰਗਲੁ ਕਿਆ ਢੂਢੇਹਿ ॥੧੯॥
वसी रबु हिआलीऐ जंगलु किआ ढूढेहि ॥१९॥
vasee rab hi▫aalee▫æ jangal ki▫aa dʰoodʰéhi. ||19||
The Lord abides in the heart; why are you looking for Him in the jungle? ||19||
|
ਫਰੀਦਾ ਇਨੀ ਨਿਕੀ ਜੰਘੀਐ ਥਲ ਡੂੰਗਰ ਭਵਿਓਮੑਿ ॥
फरीदा इनी निकी जंघीऐ थल डूंगर भविओम्हि ॥
Fareeḋaa inee nikee jangʰee▫æ ṫʰal doongar bʰavi▫omiĥ.
Farid, with these small legs, I crossed deserts and mountains.
|
ਅਜੁ ਫਰੀਦੈ ਕੂਜੜਾ ਸੈ ਕੋਹਾਂ ਥੀਓਮਿ ॥੨੦॥
अजु फरीदै कूजड़ा सै कोहां थीओमि ॥२०॥
Aj Fareeḋæ koojṛaa sæ kohaaⁿ ṫʰee▫om. ||20||
But today, Farid, my water jug seems hundreds of miles away. ||20||
|
ਫਰੀਦਾ ਰਾਤੀ ਵਡੀਆਂ ਧੁਖਿ ਧੁਖਿ ਉਠਨਿ ਪਾਸ ॥
फरीदा राती वडीआं धुखि धुखि उठनि पास ॥
Fareeḋaa raaṫee vadee▫aaⁿ ḋʰukʰ ḋʰukʰ utʰan paas.
Farid, the nights are long, and my sides are aching in pain.
|