Sri Granth: Sri Guru Granth Sahib
Gurmukhi:
Hindi:
Roman:
        
Sri Guru Granth Sahib Page # :    of 1430
English:
Punjabi:
Teeka:
ਸਭਨੀ ਘਟੀ ਸਹੁ ਵਸੈ ਸਹ ਬਿਨੁ ਘਟੁ ਕੋਇ
सभनी घटी सहु वसै सह बिनु घटु न कोइ ॥
Sabẖnī gẖatī saho vasai sah bin gẖat na ko▫e.
God the Cosmic Husband dwells within all hearts; without Him, there is no heart at all.

ਨਾਨਕ ਤੇ ਸੋਹਾਗਣੀ ਜਿਨ੍ਹ੍ਹਾ ਗੁਰਮੁਖਿ ਪਰਗਟੁ ਹੋਇ ॥੧੯॥
नानक ते सोहागणी जिन्हा गुरमुखि परगटु होइ ॥१९॥
Nānak ṯe sohāgaṇī jinĥā gurmukẖ pargat ho▫e. ||19||
O Nanak, the Gurmukhs are the happy, virtuous soul-brides; the Lord is revealed to them. ||19||

ਜਉ ਤਉ ਪ੍ਰੇਮ ਖੇਲਣ ਕਾ ਚਾਉ
जउ तउ प्रेम खेलण का चाउ ॥
Ja▫o ṯa▫o parem kẖelaṇ kā cẖā▫o.
If you desire to play this game of love with Me,

ਸਿਰੁ ਧਰਿ ਤਲੀ ਗਲੀ ਮੇਰੀ ਆਉ
सिरु धरि तली गली मेरी आउ ॥
Sir ḏẖar ṯalī galī merī ā▫o.
then step onto My Path with your head in hand.

ਇਤੁ ਮਾਰਗਿ ਪੈਰੁ ਧਰੀਜੈ
इतु मारगि पैरु धरीजै ॥
Iṯ mārag pair ḏẖarījai.
When you place your feet on this Path,

ਸਿਰੁ ਦੀਜੈ ਕਾਣਿ ਕੀਜੈ ॥੨੦॥
सिरु दीजै काणि न कीजै ॥२०॥
Sir ḏījai kāṇ na kījai. ||20||
give Me your head, and do not pay any attention to public opinion. ||20||

ਨਾਲਿ ਕਿਰਾੜਾ ਦੋਸਤੀ ਕੂੜੈ ਕੂੜੀ ਪਾਇ
नालि किराड़ा दोसती कूड़ै कूड़ी पाइ ॥
Nāl kirāṛā ḏosṯī kūrhai kūṛī pā▫e.
False is friendship with the false and greedy. False is its foundation.

ਮਰਣੁ ਜਾਪੈ ਮੂਲਿਆ ਆਵੈ ਕਿਤੈ ਥਾਇ ॥੨੧॥
मरणु न जापै मूलिआ आवै कितै थाइ ॥२१॥
Maraṇ na jāpai mūli▫ā āvai kiṯai thā▫e. ||21||
O Moollah, no one knows where death shall strike. ||21||

ਗਿਆਨ ਹੀਣੰ ਅਗਿਆਨ ਪੂਜਾ
गिआन हीणं अगिआन पूजा ॥
Gi▫ān hīṇaʼn agi▫ān pūjā.
Without spiritual wisdom, the people worship ignorance.

ਅੰਧ ਵਰਤਾਵਾ ਭਾਉ ਦੂਜਾ ॥੨੨॥
अंध वरतावा भाउ दूजा ॥२२॥
Anḏẖ varṯāvā bẖā▫o ḏūjā. ||22||
They grope in the darkness, in the love of duality. ||22||

ਗੁਰ ਬਿਨੁ ਗਿਆਨੁ ਧਰਮ ਬਿਨੁ ਧਿਆਨੁ
गुर बिनु गिआनु धरम बिनु धिआनु ॥
Gur bin gi▫ān ḏẖaram bin ḏẖi▫ān.
Without the Guru, there is no spiritual wisdom; without Dharma, there is no meditation.

ਸਚ ਬਿਨੁ ਸਾਖੀ ਮੂਲੋ ਬਾਕੀ ॥੨੩॥
सच बिनु साखी मूलो न बाकी ॥२३॥
Sacẖ bin sākẖī mūlo na bākī. ||23||
Without Truth, there is no credit; without capital, there is no balance. ||23||

ਮਾਣੂ ਘਲੈ ਉਠੀ ਚਲੈ
माणू घलै उठी चलै ॥
Māṇū gẖalai uṯẖī cẖalai.
The mortals are sent into the world; then, they arise and depart.

ਸਾਦੁ ਨਾਹੀ ਇਵੇਹੀ ਗਲੈ ॥੨੪॥
सादु नाही इवेही गलै ॥२४॥
Sāḏ nāhī ivehī galai. ||24||
There is no joy in this. ||24||

ਰਾਮੁ ਝੁਰੈ ਦਲ ਮੇਲਵੈ ਅੰਤਰਿ ਬਲੁ ਅਧਿਕਾਰ
रामु झुरै दल मेलवै अंतरि बलु अधिकार ॥
Rām jẖurai ḏal melvai anṯar bal aḏẖikār.
Raam Chand, sad at heart, assembled his army and forces.

ਬੰਤਰ ਕੀ ਸੈਨਾ ਸੇਵੀਐ ਮਨਿ ਤਨਿ ਜੁਝੁ ਅਪਾਰੁ
बंतर की सैना सेवीऐ मनि तनि जुझु अपारु ॥
Banṯar kī sainā sevī▫ai man ṯan jujẖ apār.
The army of monkeys was at his service; his mind and body became eager for war.

ਸੀਤਾ ਲੈ ਗਇਆ ਦਹਸਿਰੋ ਲਛਮਣੁ ਮੂਓ ਸਰਾਪਿ
सीता लै गइआ दहसिरो लछमणु मूओ सरापि ॥
Sīṯā lai ga▫i▫ā ḏėhsiro lacẖẖmaṇ mū▫o sarāp.
Raawan captured his wife Sita, and Lachhman was cursed to die.

ਨਾਨਕ ਕਰਤਾ ਕਰਣਹਾਰੁ ਕਰਿ ਵੇਖੈ ਥਾਪਿ ਉਥਾਪਿ ॥੨੫॥
नानक करता करणहारु करि वेखै थापि उथापि ॥२५॥
Nānak karṯā karanhār kar vekẖai thāp uthāp. ||25||
O Nanak, the Creator Lord is the Doer of all; He watches over all, and destroys what He has created. ||25||

ਮਨ ਮਹਿ ਝੂਰੈ ਰਾਮਚੰਦੁ ਸੀਤਾ ਲਛਮਣ ਜੋਗੁ
मन महि झूरै रामचंदु सीता लछमण जोगु ॥
Man mėh jẖūrai rāmcẖanḏ sīṯā lacẖẖmaṇ jog.
In his mind, Raam Chand mourned for Sita and Lachhman.

ਹਣਵੰਤਰੁ ਆਰਾਧਿਆ ਆਇਆ ਕਰਿ ਸੰਜੋਗੁ
हणवंतरु आराधिआ आइआ करि संजोगु ॥
Haṇvanṯar ārāḏẖi▫ā ā▫i▫ā kar sanjog.
Then, he remembered Hanuman the monkey-god, who came to him.

ਭੂਲਾ ਦੈਤੁ ਸਮਝਈ ਤਿਨਿ ਪ੍ਰਭ ਕੀਏ ਕਾਮ
भूला दैतु न समझई तिनि प्रभ कीए काम ॥
Bẖūlā ḏaiṯ na samjẖa▫ī ṯin parabẖ kī▫e kām.
The misguided demon did not understand that God is the Doer of deeds.

ਨਾਨਕ ਵੇਪਰਵਾਹੁ ਸੋ ਕਿਰਤੁ ਮਿਟਈ ਰਾਮ ॥੨੬॥
नानक वेपरवाहु सो किरतु न मिटई राम ॥२६॥
Nānak veparvāhu so kiraṯ na mit▫ī rām. ||26||
O Nanak, the actions of the Self-existent Lord cannot be erased. ||26||

ਲਾਹੌਰ ਸਹਰੁ ਜਹਰੁ ਕਹਰੁ ਸਵਾ ਪਹਰੁ ॥੨੭॥
लाहौर सहरु जहरु कहरु सवा पहरु ॥२७॥
Lāhour sahar jahar kahar savā pahar. ||27||
The city of Lahore suffered terrible destruction for four hours. ||27||

ਮਹਲਾ
महला ३ ॥
Mėhlā 3.
Third Mehl:

ਲਾਹੌਰ ਸਹਰੁ ਅੰਮ੍ਰਿਤ ਸਰੁ ਸਿਫਤੀ ਦਾ ਘਰੁ ॥੨੮॥
लाहौर सहरु अम्रित सरु सिफती दा घरु ॥२८॥
Lāhour sahar amriṯ sar sifṯī ḏā gẖar. ||28||
The city of Lahore is a pool of ambrosial nectar, the home of praise. ||28||

ਮਹਲਾ
महला १ ॥
Mėhlā 1.
First Mehl:

ਉਦੋਸਾਹੈ ਕਿਆ ਨੀਸਾਨੀ ਤੋਟਿ ਆਵੈ ਅੰਨੀ
उदोसाहै किआ नीसानी तोटि न आवै अंनी ॥
Uḏosāhai ki▫ā nīsānī ṯot na āvai annī.
What are the signs of a prosperous person? His stores of food never run out.

ਉਦੋਸੀਅ ਘਰੇ ਹੀ ਵੁਠੀ ਕੁੜਿਈ ਰੰਨੀ ਧੰਮੀ
उदोसीअ घरे ही वुठी कुड़िईं रंनी धमी ॥
Uḏosī▫a gẖare hī vuṯẖī kuṛi▫īʼn rannī ḏẖammī.
Prosperity dwells in his home, with the sounds of girls and women.

ਸਤੀ ਰੰਨੀ ਘਰੇ ਸਿਆਪਾ ਰੋਵਨਿ ਕੂੜੀ ਕੰਮੀ
सती रंनी घरे सिआपा रोवनि कूड़ी कमी ॥
Saṯī rannī gẖare si▫āpā rovan kūṛī kammī.
All the women of his home shout and cry over useless things.

ਜੋ ਲੇਵੈ ਸੋ ਦੇਵੈ ਨਾਹੀ ਖਟੇ ਦੰਮ ਸਹੰਮੀ ॥੨੯॥
जो लेवै सो देवै नाही खटे दम सहमी ॥२९॥
Jo levai so ḏevai nāhī kẖate ḏamm sahamī. ||29||
Whatever he takes, he does not give back. Seeking to earn more and more, he is troubled and uneasy. ||29||

ਪਬਰ ਤੂੰ ਹਰੀਆਵਲਾ ਕਵਲਾ ਕੰਚਨ ਵੰਨਿ
पबर तूं हरीआवला कवला कंचन वंनि ॥
Pabar ṯūʼn harī▫āvlā kavlā kancẖan vann.
O lotus, your leaves were green, and your blossoms were gold.

ਕੈ ਦੋਖੜੈ ਸੜਿਓਹਿ ਕਾਲੀ ਹੋਈਆ ਦੇਹੁਰੀ ਨਾਨਕ ਮੈ ਤਨਿ ਭੰਗੁ
कै दोखड़ै सड़िओहि काली होईआ देहुरी नानक मै तनि भंगु ॥
Kai ḏokẖ▫ṛai saṛi▫ohi kālī ho▫ī▫ā ḏehurī Nānak mai ṯan bẖang.
What pain has burnt you, and made your body black? O Nanak, my body is battered.

ਜਾਣਾ ਪਾਣੀ ਨਾ ਲਹਾਂ ਜੈ ਸੇਤੀ ਮੇਰਾ ਸੰਗੁ
जाणा पाणी ना लहां जै सेती मेरा संगु ॥
Jāṇā pāṇī nā lahāʼn jai seṯī merā sang.
I have not received that water which I love.

ਜਿਤੁ ਡਿਠੈ ਤਨੁ ਪਰਫੁੜੈ ਚੜੈ ਚਵਗਣਿ ਵੰਨੁ ॥੩੦॥
जितु डिठै तनु परफुड़ै चड़ै चवगणि वंनु ॥३०॥
Jiṯ diṯẖai ṯan parfuṛai cẖaṛai cẖavgaṇ vann. ||30||
Seeing it, my body blossomed forth, and I was blessed with a deep and beautiful color. ||30||

ਰਜਿ ਕੋਈ ਜੀਵਿਆ ਪਹੁਚਿ ਚਲਿਆ ਕੋਇ
रजि न कोई जीविआ पहुचि न चलिआ कोइ ॥
Raj na ko▫ī jīvi▫ā pahucẖ na cẖali▫ā ko▫e.
No one lives long enough to accomplish all he wishes.

ਗਿਆਨੀ ਜੀਵੈ ਸਦਾ ਸਦਾ ਸੁਰਤੀ ਹੀ ਪਤਿ ਹੋਇ
गिआनी जीवै सदा सदा सुरती ही पति होइ ॥
Gi▫ānī jīvai saḏā saḏā surṯī hī paṯ ho▫e.
Only the spiritually wise live forever; they are honored for their intuitive awareness.

ਸਰਫੈ ਸਰਫੈ ਸਦਾ ਸਦਾ ਏਵੈ ਗਈ ਵਿਹਾਇ
सरफै सरफै सदा सदा एवै गई विहाइ ॥
Sarfai sarfai saḏā saḏā evai ga▫ī vihā▫e.
Bit by bit, life passes away, even though the mortal tries to hold it back.

ਨਾਨਕ ਕਿਸ ਨੋ ਆਖੀਐ ਵਿਣੁ ਪੁਛਿਆ ਹੀ ਲੈ ਜਾਇ ॥੩੧॥
नानक किस नो आखीऐ विणु पुछिआ ही लै जाइ ॥३१॥
Nānak kis no ākẖī▫ai viṇ pucẖẖi▫ā hī lai jā▫e. ||31||
O Nanak, unto whom should we complain? Death takes one's life away without anyone's consent. ||31||

ਦੋਸੁ ਦੇਅਹੁ ਰਾਇ ਨੋ ਮਤਿ ਚਲੈ ਜਾਂ ਬੁਢਾ ਹੋਵੈ
दोसु न देअहु राइ नो मति चलै जां बुढा होवै ॥
Ḏos na ḏe▫ahu rā▫e no maṯ cẖalai jāʼn budẖā hovai.
Do not blame the Sovereign Lord; when someone grows old, his intellect leaves him.

ਗਲਾਂ ਕਰੇ ਘਣੇਰੀਆ ਤਾਂ ਅੰਨ੍ਹ੍ਹੇ ਪਵਣਾ ਖਾਤੀ ਟੋਵੈ ॥੩੨॥
गलां करे घणेरीआ तां अंन्हे पवणा खाती टोवै ॥३२॥
Galāʼn kare gẖaṇerī▫ā ṯāʼn annĥe pavṇā kẖāṯī tovai. ||32||
The blind man talks and babbles, and then falls into the ditch. ||32||

ਪੂਰੇ ਕਾ ਕੀਆ ਸਭ ਕਿਛੁ ਪੂਰਾ ਘਟਿ ਵਧਿ ਕਿਛੁ ਨਾਹੀ
पूरे का कीआ सभ किछु पूरा घटि वधि किछु नाही ॥
Pūre kā kī▫ā sabẖ kicẖẖ pūrā gẖat vaḏẖ kicẖẖ nāhī.
All that the Perfect Lord does is perfect; there is not too little, or too much.

ਨਾਨਕ ਗੁਰਮੁਖਿ ਐਸਾ ਜਾਣੈ ਪੂਰੇ ਮਾਂਹਿ ਸਮਾਂਹੀ ॥੩੩॥
नानक गुरमुखि ऐसा जाणै पूरे मांहि समांही ॥३३॥
Nānak gurmukẖ aisā jāṇai pūre māʼnhi samāʼnhī. ||33||
O Nanak, knowing this as Gurmukh, the mortal merges into the Perfect Lord God. ||33||

        


© SriGranth.org, a Sri Guru Granth Sahib resource, all rights reserved.
See Acknowledgements & Credits