ਸੋ ਭਗਉਤੀ ਜੋੁ ਭਗਵੰਤੈ ਜਾਣੈ ॥ सो भगउती जो भगवंतै जाणै ॥ So bẖag▫uṯī jo bẖagvanṯai jāṇai. One who knows the Benevolent Lord God is the true devotee of Bhagaautee. ਮਃ ੩ ॥ मः ३ ॥ Mėhlā 3. Third Mehl: ਧਾਵਤੁ ਰਾਖੈ ਇਕਤੁ ਘਰਿ ਆਣੈ ॥ धावतु राखै इकतु घरि आणै ॥ Ḏẖāvaṯ rākẖai ikaṯ gẖar āṇai. He restrains his wandering mind, and brings it back to its own home within the self. ਗੁਰ ਪਰਸਾਦੀ ਆਪੁ ਪਛਾਣੈ ॥ गुर परसादी आपु पछाणै ॥ Gur parsādī āp pacẖẖāṇai. By Guru's Grace, he is self-realized. ਜੀਵਤੁ ਮਰੈ ਹਰਿ ਨਾਮੁ ਵਖਾਣੈ ॥ जीवतु मरै हरि नामु वखाणै ॥ Jīvaṯ marai har nām vakẖāṇai. He remains dead while yet alive, and he chants the Name of the Lord. ਐਸਾ ਭਗਉਤੀ ਉਤਮੁ ਹੋਇ ॥ ऐसा भगउती उतमु होइ ॥ Aisā bẖag▫uṯī uṯam ho▫e. Such a Bhagaautee is most exalted. ਨਾਨਕ ਸਚਿ ਸਮਾਵੈ ਸੋਇ ॥੨॥ नानक सचि समावै सोइ ॥२॥ Nānak sacẖ samāvai so▫e. ||2|| O Nanak, he merges into the True One. ||2|| |