ਸਫਲਿਓ ਸਤਿਗੁਰੁ ਸੇਵਿਆ ਧੰਨੁ ਜਨਮੁ ਪਰਵਾਣੁ ॥ सफलिओ सतिगुरु सेविआ धंनु जनमु परवाणु ॥ Safli▫o saṯgur sevi▫ā ḏẖan janam parvāṇ. Service to the True Guru is fruitful and rewarding; blessed and acceptable is such a life. ਮਃ ੩ ॥ मः ३ ॥ Mėhlā 3. Third Mehl: ਜਿਨਾ ਸਤਿਗੁਰੁ ਜੀਵਦਿਆ ਮੁਇਆ ਨ ਵਿਸਰੈ ਸੇਈ ਪੁਰਖ ਸੁਜਾਣ ॥ जिना सतिगुरु जीवदिआ मुइआ न विसरै सेई पुरख सुजाण ॥ Jinā saṯgur jīvḏi▫ā mu▫i▫ā na visrai se▫ī purakẖ sujāṇ. Those who do not forget the True Guru, in life and in death, are truly wise people. ਕੁਲੁ ਉਧਾਰੇ ਆਪਣਾ ਸੋ ਜਨੁ ਹੋਵੈ ਪਰਵਾਣੁ ॥ कुलु उधारे आपणा सो जनु होवै परवाणु ॥ Kul uḏẖāre āpṇā so jan hovai parvāṇ. Their families are saved, and they are approved by the Lord. ਗੁਰਮੁਖਿ ਮੁਏ ਜੀਵਦੇ ਪਰਵਾਣੁ ਹਹਿ ਮਨਮੁਖ ਜਨਮਿ ਮਰਾਹਿ ॥ गुरमुखि मुए जीवदे परवाणु हहि मनमुख जनमि मराहि ॥ Gurmukẖ mu▫e jīvḏe parvāṇ hėh manmukẖ janam marāhi. The Gurmukhs are approved in death as in life, while the self-willed manmukhs continue the cycle of birth and death. ਨਾਨਕ ਮੁਏ ਨ ਆਖੀਅਹਿ ਜਿ ਗੁਰ ਕੈ ਸਬਦਿ ਸਮਾਹਿ ॥੨॥ नानक मुए न आखीअहि जि गुर कै सबदि समाहि ॥२॥ Nānak mu▫e na ākẖī▫ahi jė gur kai sabaḏ samāhi. ||2|| O Nanak, they are not described as dead, who are absorbed in the Word of the Guru's Shabad. ||2|| |